Máme tady kanál :D:D....Sepsali jsme to! Teda je to vypocený, ale je to tu :D.
Stály před Velkou síní a čekaly, až je zavolaj na zařazení.
V Komnatě nejvyšší potřeby si nechaly vytvořit novou identitu a zakouzlily na sebe kouzlo díky kterýmu jim budou rozumnět a oni jim. Nevýhoda byla, že se bude muset obnovovat po tejdnu, ale už to měly vymakaný. Po dvou hodinách, kdy se promněnily v růžový kuřata a puntíkatej koberec to zvládly.
,,Hej... psycho," ukazovala na svoje vlasy Zubatá.
,,Co zas? Další vejce?"
,,Hi, tentokrát velikonoční!"
***
,,Kivi Jelzinová!" zvolala McGonagallová a Kiv se spolu se žloutkem na zádech vydala ku stoličce.
*Z pohledu alkoholu*
,Muhahááá to bude sranda!'
Kecla jsem si na stoličku a gratulovala si, že jsem si nerozbila hubu.
,Nevím, kam tě zařadit. Ale hodíš se do Havraspáru.'
Když jsem to uslyšela nadmula jsem se pýchou, až mi málem uletěl knoflík od kalhot.
,Páni, no jo, mám taky nekonečnou inteligenci, že? Ale já chci za Lucíkem! Prosíím! Chci si s ním užít dřív, než ta droga vyprchá.'
,Vidím, že nemáš žádnou pečlivost a knihovna taky zrovna netrpí tvojí přítomností, zato prohnaná dokažeš být dost. Takže to bude ZMIJOZEL!
,Miluju tě, ty starej hadráči!' zavískla jsem si v duchu než jsem si ten klóbrc sundala a hned jsem se hnala ke stolu, kde pár aktivních jedinců tleskalo. Teda, čekala jsem aspoň nějakou vojenskou přehlídku a famfáry k tomu a ono nic. Ta tráva nějak přestává fungovat.
,,Huhu Zubatá!'' přerušila můj tok myšlenek číča Gonagallka. No a teď se Zube předveď!
Stejnym smerem jako Kiv se začla šourat Zub s velikonoční kraslicí pečlivě usazenou na hlavě. nevypadal na to, že by měla padat, za to jeho nositelka se klátila a dalo jí velkou práci, aby vůbec nějak pohromadě došla ke stoličce a chňapla po kloboučku... kloboučku, kloboučku dej mi malou houbičkuuu...
*Zubr brain*
,,Hmmmmmmrrrratatata."
,,Klobouk?"
,,Grhhhrr....hepšík!" Celá jsem nadskočila, zatracenej klobouk! Takhle mě děsit, to mě dřív přejede mrtvička než se dostanu k Roddymu.
,,Co je? Nachlazen? Týrá tě Brumla? Nebo trouchnivěj police?"
,,Alergie na prach, čéče."
,,Nějakej inhalátor by to chtělo... Kdyžtak ti nějakej seženu, hodíš-li mě do Zmijozelu."
,,Ach jo, co nadělám..."
,,Dohodnuto, hodim ti ho zejtra do ředitelny, nějak se tam probojuju."
,,Eh, pšík! Dobrá, tedy.... ZMIJOZEL!"
Muhehe, vzhůru za mistrem úžasnosti!
*KiVi na příjmu*
Zatímco Zub kecala s kloboukem, já se rozhlídla po Zmijozelských. Ihned jsem našla Luciuse. Jeho světlou hřívu vlasů se nedalo přehlédnout. Och! Bavil se s Roddym a přitom se občas pousmál. Uíííí. Co by se stalo kdybych ho znásilnila teď a tady? Brumbál by asi nebyl nadšenej, ale kdo by odolal? Zatímco jsem promejšlela nejlepší taktiku Huhu si vedle mě sedla a nadšeně vypla plochou (sorry, Zube) hruď na který byl Zmijozelský znak.
,,To jsem, co?" zafuněla skrze nafouklý tváře.
,,Jak fík, čéče," sykl Kiv a poplácala Zuba po zádech, až vyflusla stoličku.
,,Ty vole... psycho."
,,Sprav to, debile!" zaječela Jelzinka. Jenže Zubiina stolička se mezitim odkutálela na druhej konec stolu, přímo k Roddymu a Luciusovi. Obě dvě si vyměnily beznadějný pohledy. Komu by se chtělo k, ač přenádherným, vlasatcům pro zub, kór stoličku?
Momentálně to vypadalo, že si toho ještě nikdo nevšiml. Bod pro ně.
,,Hele, já tam dojdu, přeci jen jsem diplomat," zvedala se ze židle Zubatá.
,,Počkej, nebylo by lepší počkat, až všichni odejdou?"
,,Mezitim se ztratí! Přeci nemůžu žít bez stoličky!" zakvílela Huhu a suveréně si to hnala k raritě Zmijozelu.
,,Ahoj," zazubila se.
,,Hm?" vyhrkli oba najednou. Jeden s vlasy barvy vanilkovýho pudingu a druhý s barvou mýho novýho mobilu, uvědomila si diplomatka.
,,Víte, někde se mi tu ztratila ... eh, památka na návštěvu kostnice, neviděli jste ji?"
,,A co to mělo být? Jseš vůbec čistokrevná?" !!!! Jak si dovolil pochybovat, pudinkář jeden?!
,,Zub, stolička," opáčila pohrdavě a dodala: ,,Jestli chcete vědět, jak moc jsem támhle s Kivi Jelzinovou čistokrevná, můžeme si domluvit schůzku. Čistě pracovní, že ano."
,,Dobře... ten zub je v mý skleničce," poukázal Lucius. ,,Dneska v deset večer, ve Společence."
Juhúú!!! Máme je!!! Na to popadla Pudinkářovu skleničku a donesla jí Kiv jako dárek.Ta jí k sobě tulila tak vehementně, až obě dvě polila.
"Dávej pozor! Nebo budu před Roddým vypadat jak blb!" obořila se na ní Zubatka.
"To nevypadáš jen před ním."
"Heh?"
"...."
Po chvilce zmizely zbytky jídla a nahradily je moučníky a různý cukroví. Kiv za neustálýho zírání na blonďáčka chňapla čokoládovej nanuk a narvala si ho až do krku. Začala s ním pohybovat specifickým způsobem a Zub se začal chechtat. Lucius se za zdrojem zvuku podíval a když spatřil bloncku s nanukem jak na něj upřeně zírá nasadil vyděšenej pohled a ucuknul pohledem.
V Komnatě nejvyšší potřeby si nechaly vytvořit novou identitu a zakouzlily na sebe kouzlo díky kterýmu jim budou rozumnět a oni jim. Nevýhoda byla, že se bude muset obnovovat po tejdnu, ale už to měly vymakaný. Po dvou hodinách, kdy se promněnily v růžový kuřata a puntíkatej koberec to zvládly.
,,Hej... psycho," ukazovala na svoje vlasy Zubatá.
,,Co zas? Další vejce?"
,,Hi, tentokrát velikonoční!"
***
,,Kivi Jelzinová!" zvolala McGonagallová a Kiv se spolu se žloutkem na zádech vydala ku stoličce.
*Z pohledu alkoholu*
,Muhahááá to bude sranda!'
Kecla jsem si na stoličku a gratulovala si, že jsem si nerozbila hubu.
,Nevím, kam tě zařadit. Ale hodíš se do Havraspáru.'
Když jsem to uslyšela nadmula jsem se pýchou, až mi málem uletěl knoflík od kalhot.
,Páni, no jo, mám taky nekonečnou inteligenci, že? Ale já chci za Lucíkem! Prosíím! Chci si s ním užít dřív, než ta droga vyprchá.'
,Vidím, že nemáš žádnou pečlivost a knihovna taky zrovna netrpí tvojí přítomností, zato prohnaná dokažeš být dost. Takže to bude ZMIJOZEL!
,Miluju tě, ty starej hadráči!' zavískla jsem si v duchu než jsem si ten klóbrc sundala a hned jsem se hnala ke stolu, kde pár aktivních jedinců tleskalo. Teda, čekala jsem aspoň nějakou vojenskou přehlídku a famfáry k tomu a ono nic. Ta tráva nějak přestává fungovat.
,,Huhu Zubatá!'' přerušila můj tok myšlenek číča Gonagallka. No a teď se Zube předveď!
Stejnym smerem jako Kiv se začla šourat Zub s velikonoční kraslicí pečlivě usazenou na hlavě. nevypadal na to, že by měla padat, za to jeho nositelka se klátila a dalo jí velkou práci, aby vůbec nějak pohromadě došla ke stoličce a chňapla po kloboučku... kloboučku, kloboučku dej mi malou houbičkuuu...
*Zubr brain*
,,Hmmmmmmrrrratatata."
,,Klobouk?"
,,Grhhhrr....hepšík!" Celá jsem nadskočila, zatracenej klobouk! Takhle mě děsit, to mě dřív přejede mrtvička než se dostanu k Roddymu.
,,Co je? Nachlazen? Týrá tě Brumla? Nebo trouchnivěj police?"
,,Alergie na prach, čéče."
,,Nějakej inhalátor by to chtělo... Kdyžtak ti nějakej seženu, hodíš-li mě do Zmijozelu."
,,Ach jo, co nadělám..."
,,Dohodnuto, hodim ti ho zejtra do ředitelny, nějak se tam probojuju."
,,Eh, pšík! Dobrá, tedy.... ZMIJOZEL!"
Muhehe, vzhůru za mistrem úžasnosti!
*KiVi na příjmu*
Zatímco Zub kecala s kloboukem, já se rozhlídla po Zmijozelských. Ihned jsem našla Luciuse. Jeho světlou hřívu vlasů se nedalo přehlédnout. Och! Bavil se s Roddym a přitom se občas pousmál. Uíííí. Co by se stalo kdybych ho znásilnila teď a tady? Brumbál by asi nebyl nadšenej, ale kdo by odolal? Zatímco jsem promejšlela nejlepší taktiku Huhu si vedle mě sedla a nadšeně vypla plochou (sorry, Zube) hruď na který byl Zmijozelský znak.
,,To jsem, co?" zafuněla skrze nafouklý tváře.
,,Jak fík, čéče," sykl Kiv a poplácala Zuba po zádech, až vyflusla stoličku.
,,Ty vole... psycho."
,,Sprav to, debile!" zaječela Jelzinka. Jenže Zubiina stolička se mezitim odkutálela na druhej konec stolu, přímo k Roddymu a Luciusovi. Obě dvě si vyměnily beznadějný pohledy. Komu by se chtělo k, ač přenádherným, vlasatcům pro zub, kór stoličku?
Momentálně to vypadalo, že si toho ještě nikdo nevšiml. Bod pro ně.
,,Hele, já tam dojdu, přeci jen jsem diplomat," zvedala se ze židle Zubatá.
,,Počkej, nebylo by lepší počkat, až všichni odejdou?"
,,Mezitim se ztratí! Přeci nemůžu žít bez stoličky!" zakvílela Huhu a suveréně si to hnala k raritě Zmijozelu.
,,Ahoj," zazubila se.
,,Hm?" vyhrkli oba najednou. Jeden s vlasy barvy vanilkovýho pudingu a druhý s barvou mýho novýho mobilu, uvědomila si diplomatka.
,,Víte, někde se mi tu ztratila ... eh, památka na návštěvu kostnice, neviděli jste ji?"
,,A co to mělo být? Jseš vůbec čistokrevná?" !!!! Jak si dovolil pochybovat, pudinkář jeden?!
,,Zub, stolička," opáčila pohrdavě a dodala: ,,Jestli chcete vědět, jak moc jsem támhle s Kivi Jelzinovou čistokrevná, můžeme si domluvit schůzku. Čistě pracovní, že ano."
,,Dobře... ten zub je v mý skleničce," poukázal Lucius. ,,Dneska v deset večer, ve Společence."
Juhúú!!! Máme je!!! Na to popadla Pudinkářovu skleničku a donesla jí Kiv jako dárek.Ta jí k sobě tulila tak vehementně, až obě dvě polila.
"Dávej pozor! Nebo budu před Roddým vypadat jak blb!" obořila se na ní Zubatka.
"To nevypadáš jen před ním."
"Heh?"
"...."
Po chvilce zmizely zbytky jídla a nahradily je moučníky a různý cukroví. Kiv za neustálýho zírání na blonďáčka chňapla čokoládovej nanuk a narvala si ho až do krku. Začala s ním pohybovat specifickým způsobem a Zub se začal chechtat. Lucius se za zdrojem zvuku podíval a když spatřil bloncku s nanukem jak na něj upřeně zírá nasadil vyděšenej pohled a ucuknul pohledem.
"Sakra, měl se na mě dívat! Tak ty představy byly jednoduší." zaklela Kiv
"Perverzáku jeden. Co si o nás lidi pomyslej?"
"Jen to nejlepší." zazubila se a ukázala tak čokoládu na zubech.
,,Prváci! Sem!"
,,Jdem," zatahala Zubatá Kivi, která ještě pořád zamlženě zírala na nanuky.
,,Se budem tahat s prvákama?"
,,Jak jinak se chceš dozvědět heslo, zmrzlináři?"
,,Nooo, o někom, kdo by stál za řeč..."
"I za víc," pomyslela Zub.
,,...Bych věděla," mrkala zpoza okuláris Kivi a obě dvě hned vyrazily... Však vy víte za kým.
,,Jdem," zatahala Zubatá Kivi, která ještě pořád zamlženě zírala na nanuky.
,,Se budem tahat s prvákama?"
,,Jak jinak se chceš dozvědět heslo, zmrzlináři?"
,,Nooo, o někom, kdo by stál za řeč..."
"I za víc," pomyslela Zub.
,,...Bych věděla," mrkala zpoza okuláris Kivi a obě dvě hned vyrazily... Však vy víte za kým.
Zubatá | 
xD 
máte mé neskonalé díky,že jste mi zvedly náladu po úmorném dni plném úklidu a matiky a práce a matiky
Znamená to snad, že jsi zpátky
? Já bych proti tomu nic neměla, už se mi po tvých povídkách dost stýskalo 
Doufám, že budeš zase psát a že tohle není jen taková šlupka uprostřed ničeho...